Blog o křesťanství a o BohuVšechno, co jste kdy chtěli vědět o Bohu

Po fyzické smrti – nebe nebo peklo?

Publikováno 05.12.2017 v 10:52 v kategorii Křesťanství a víra, přečteno: 17x

V Japonsku žil jeden moudrý a zbožný člověk. Po smrti se dostal do nebe, jelikož však byl zvídavý, tak před vstupem do nebe poprosil, zda by se mohl podívat, jak to vypadá v pekle. V pekle byla pouze jedna velká pěkná hodovní místnost, kde byl dlouhý stůl, který se prohýbal pod tíhou rozmanitého druhu pokrmů. Kolem stolu však seděli utrápení a na kost hubení lidé. V Japonsku se jí místo příboru hůlkami. Tyto hůlky však byly dva metry dlouhé. Jinak než hůlkami se nesmělo jíst. Každý tedy, ať dělal, co dělal, tak neměl šanci se těmito hůlkami nasytit. Náš mudrc se tedy rozhodl, že raději půjde do nebe. Jaké však pro něj bylo překvapení, když zjistil, že v nebi to vypadá stejně jako v pekle, stejná hodovní síň, stejné množství lahodného jídla, dokonce i stejné jídelní hůlky. Kolem stolu však seděli veselí a sytí lidé. Jaký byl tedy rozdíl?

V pekle se snažil každý nakrmit pouze sebe, v nebi však každý krmil svého souseda. Někteří lidé si myslí, že takové nebe nebo peklo již můžeme zažít přímo na Zemi, záleží pouze na tom, zda se budeme starat pouze o sebe nebo zda budeme pomáhat ostatním lidem. Mohlo by se zdát, že ráj či peklo je na Zemi pouze ve vašich rukou. Neexistují však ideální lidé, proto některé dobré úmysly nemusí končit příliš šťastně. To však neznamená, že bychom se neměli příliš snažit!

Nebe a peklo, kam se však člověk dostane po smrti, je naprosto jiné a neexistuje snad žádná jiná lidská otázka, spojená s tolika lidovými představami. V pekle nejsou žádní čerti a ani Satan není správcem a vládcem pekla. Někteří lidé s oblibou říkají, že raději půjdou do pekla, jelikož tam bude celá řada jejich kamarádů, příbuzných a známých, se kterými se budou dobře bavit. Možná mají pravdu, ale pouze v tom, že se některý z jejich kamarádů, příbuzných a známých do pekla dostane.

V pekle je však každý osamocen a sám za sebe. Osamocení je však o to větší a trýznivější, že člověk v pekle nemůže žít a radovat se z Boží přítomnosti ani z přítomnosti ostatních lidí. V pekle bude člověk naprosto osamělý, bez jakýchkoliv vnějších podnětů. Nebe je přesným opakem.

Velice oblíbená je také představa, že se člověk převtěluje a žádné peklo nebo nebe neexistují. Na základě toho jak se člověk ve svém životě choval, se pak bude mít v příštím životě lépe nebo hůře. Převtělovat se však mohou pouze duchovní bytosti (můžeme jim říkat například démoni), kteří v některých lidech přežívají. Proto mohou někteří lidé barvitě vyprávět o svých minulých životech, pokud se uvedou do transu, ve kterém však komunikují s démony nikoliv s vlastním já.

Člověk se tedy narodí pouze jednou a pouze jednou zemře jeho fyzické tělo. Lidská spása může být uskutečněna pouze pokud člověk uvěří a vyzná, že je hříšný člověk a přijme Ježíše Krista za svého Boha a spasitele. Tak jednoduché a zároveň pro některé lidi i tak složité a odporné je přijetí Evangelia.

Někdo možná namítne: Když věřícím dojdou argumenty, tak straší peklem. Ano, peklo existuje. Existuje však i nebe a je poměrně jednoduché se tam dostat, vše záleží pouze na vás. Proč by člověk chtěl jít do pekla, když může jít do nebe? Je také naprosto nesmyslné strašit malé děti, že je vezmete k zubaři (pokud se ho bojí), když s vámi nepojedou na pěkný výlet, který jste pro ně připravili. Bůh pro nás připravil nebe!